Zarudlé oči jsou u dětí poměrně běžným jevem a pro rodiče často zdrojem obav. Ráno se vaše ratolest probudí se zalepeným nebo zčervenalým okem, které ji pálí. Může to být jen prach, únava, ale také příznak vážnějšího onemocnění. Jak poznat, kdy si vystačíte s domácí péčí a kdy je nutná okamžitá návštěva lékaře?
V tomto článku se podíváme na nejčastější příčiny červených očí u dětí, od banálních zánětů spojivek až po vzácné, ale závažné stavy, jako je Kawasakiho nemoc. Pomůžeme vám zorientovat se v projevech, možnostech léčby a hlavně v tom, kdy je čas jednat.
V drtivé většině případů se za červeným okem u dětí skrývá něco méně závažného. Nejčastěji se setkáváme se zánětem spojivek, ale i s alergiemi nebo prostým podrážděním.
Zánět spojivek, neboli konjunktivitida, je zánětlivé onemocnění průhledné membrány, která pokrývá bělmo oka a vnitřní stranu víček. Je to jedno z nejčastějších očních onemocnění u dětí a může být způsobeno řadou faktorů. Mezi hlavní projevy patří zarudnutí oka, občas spojené s otokem víček, pálením nebo svěděním.
Bakteriální infekce je jednou z běžných příčin. Děti, zejména v kolektivním prostředí (školky, školy), mohou snadno přenášet bakterie na své oči. Typickými příznaky jsou hustý, žlutý nebo zelenavý hnisavý výtok, který často slepí víčka k sobě, zejména po probuzení. Oko může být výrazně červené a podrážděné. Bakteriální zánět je vysoce nakažlivý a vyžaduje léčbu antibiotickými očními kapkami nebo mastmi, které předepíše lékař.
Virové infekce jsou u dětí také velmi časté a mohou se rychle šířit. Projevují se spíše vodnatým, čirým výtokem (méně hnisavým než u bakteriální formy), zarudnutím a pocitem písku v oku. Často doprovází běžné virózy, jako je rýma nebo nachlazení. Léčba je obvykle podpůrná, zaměřená na úlevu od symptomů, jelikož antibiotika na viry nepůsobí. Důraz je kladen na hygienu, aby se zamezilo šíření nákazy.
Velmi často za červené oči u dětí může jednoduše alergie. Dítě může reagovat na pyl, prach, zvířecí srst, roztoče nebo jiné alergeny. Alergické oči obvykle doprovází silné svědění, pálení, otoky víček a vodnatý, slzivý výtok. Na rozdíl od infekčních zánětů zde není přítomen hnis. Léčba spočívá v identifikaci a eliminaci alergenu a v užívání antihistaminik, která zmírňují alergickou reakci.
Ať už je příčina jakákoli, u infekčních zánětů je klíčová hygiena. Dítě by si nemělo sahat do očí, mělo by používat vlastní ručník a vyhnout se kontaktu s ostatními dětmi v kolektivu, dokud příznaky neustoupí a lékař neudělí souhlas k návratu.
Kromě zánětů spojivek může být zarudnutí očí způsobeno i dalšími faktory:
I když je většina případů zarudlého oka u dětí benigní, existují situace, kdy je nutné vyhledat lékařskou pomoc, a to co nejdříve. Neváhejte s návštěvou pediatra nebo očního lékaře, pokud si všimnete následujících příznaků:
Mezi vzácnější, ale o to závažnější příčiny zarudlých očí patří Kawasakiho nemoc (KD). Ačkoli je málo známá, je klíčové o ní vědět, neboť včasná diagnóza a léčba jsou zásadní pro prevenci trvalých komplikací.
Kawasakiho nemoc je akutní systémová vaskulitida, což znamená zánět stěny krevních cév po celém těle. Poprvé ji popsal v roce 1967 japonský pediatr Tomisaku Kawasaki. Největším rizikem KD je postižení srdce, konkrétně vznik aneuryzmat věnčitých (koronárních) tepen - výdutí, které mohou vést k vážným srdečním problémům, včetně infarktu, pokud nejsou včas léčeny. I když je Kawasakiho nemoc vzácná, patří k nejčastějším vaskulitidám dětského věku a postihuje převážně děti do 5 let.
Diagnóza Kawasakiho nemoci je založena na kombinaci klinických příznaků, protože neexistuje žádný specifický laboratorní test. Dítě musí mít horečku trvající minimálně 5 dní a alespoň čtyři z pěti následujících hlavních projevů:
Je důležité si uvědomit, že ne všechny děti musí mít všechny tyto příznaky a u některých, zejména u kojenců mladších jednoho roku, se může vyvinout tzv. nekompletní forma nemoci, což diagnostiku ještě ztěžuje. Dítě je obvykle velmi dráždivé a apatické.
Při podezření na Kawasakiho nemoc je nutná hospitalizace. Lékař provede klinické vyšetření a soubor laboratorních testů (zvýšená sedimentace, CRP, leukocytóza) a nezbytné je echokardiografické vyšetření srdce (ultrazvuk), které zhodnotí stav věnčitých tepen. V případě postižení jsou nutné pravidelné kontroly.
Léčba by měla být zahájena co nejdříve, ideálně do 10 dnů od nástupu horečky, aby se minimalizovalo riziko srdečních komplikací. Základem terapie je:
Prognóza je u většiny dětí výborná, pokud je nemoc včas diagnostikována a léčena. Děti s trvalým postižením věnčitých tepen však vyžadují dlouhodobé sledování a péči dětského kardiologa.
U většiny běžných příčin zarudlého oka můžete jako rodič udělat pro své dítě mnoho:
Červené oko u dětí je problém, se kterým se setká mnoho rodičů. Většinou se jedná o snadno zvladatelný zánět spojivek nebo alergickou reakci. Klíčové je zůstat v klidu, ale zároveň být pozorný k dalším příznakům. Pokud si nejste jisti, stav se zhoršuje, nebo se objeví varovné signály, jako je horečka nebo výrazná bolest, neváhejte vyhledat lékařskou pomoc. Včasná diagnostika a adekvátní léčba zajistí, že se vaše dítě co nejdříve vrátí ke svým běžným aktivitám bez zbytečných komplikací.