Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu u Třeboně: Historie, inspirace a obnova po požáru

Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu u Třeboně se tyčí na dominantním kopci nad náměstím a je neodmyslitelnou součástí malebné jihočeské krajiny. Tato významná sakrální stavba, jejíž historie sahá do 17. století, nedávno čelila ničivému požáru, který si vyžádal dočasné uzavření. V tomto článku se ponoříme do fascinující minulosti kostela, odhalíme inspiraci jeho zakladatele a podíváme se na aktuální situaci i budoucí naděje spojené s jeho obnovou.

Zrození z vděčnosti: Jan František z Fünfkirchenu

Zakladatelem úchvatného kostela Nanebevzetí Panny Marie byl hrabě Jan František z Fünfkirchenu. Jeho rozhodnutí postavit tento kostel pramenilo z hluboké vděčnosti Panně Marii za záchranu života. Hrabě byl totiž v roce 1746 svědkem tragické události - zřícení střelnice, při které byl zasypán spolu se zedníkem. Tato dramatická událost se dnes nachází zachycena v jedné z kupolí kostela a slouží jako připomínka hraběcího slibu.

Inspirací pro výstavbu kostela se stalo slavné poutní místo Mariazell v Rakousku. Po své děkovné pouti sem v roce 1746 byl hrabě František natolik osloven krásou tamní milostné kaple a sošky Madony Mariazellské, že nechal podle ní zhotovit i oltář pro svůj nově budovaný kostel v Chlumu. Tato inspirace dala vzniknout přezdívce „Malá Mariazell' pro chlumecký kostel, která se používá dodnes.

Architektonické a umělecké skvosty

Přesná identita autora návrhu či stavby kostela zůstává tajemstvím, ale výsledkem je dílo, které se pyšní působivou barokní výzdobou a mnoha zajímavými freskami. Výstavba kostela probíhala v letech 1747-1749, přičemž s ohledem na rostoucí počet poutníků byl kostel později, v letech 1750-1751, prodloužen synem zakladatele. Tento rozmach svědčí o rostoucí oblibě poutního místa.

Na západní straně kostela, nad vchodem, je dodnes hrdě zobrazen rodový znak hrabat z Fünfkirchenu, jako němý svědek mecenášství a víry.

Areál kostela a jeho okolí

K areálu poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie neodmyslitelně patří i křížová cesta a množství soch světců, které dotvářejí celkovou sakrální atmosféru místa. Tyto prvky společně s kostelem vytvářejí harmonický celek, který láká návštěvníky nejen k duchovním rozjímáním, ale i k obdivování uměleckého a architektonického dědictví.

Nedávná tragédie a cesta k obnově

V dubnu letošního roku postihlo kostel neštěstí v podobě ničivého požáru, který vážně poškodil boční loď a varhany. Oheň, který s největší pravděpodobností vznikl kvůli technické závadě, zasáhl prostor kůru u varhan. Díky včasnému a profesionálnímu zásahu hasičů se však podařilo zachránit prakticky celý mobiliář kostela. Hasiči odvedli mimořádný kus práce, když požár uhasili, zajistili požářiště a následně i provizorně zabezpečili střechu proti zatékání.

Celková výše škody se odhaduje na přibližně 15 milionů korun. Na obnovu poškozeného interiéru byla vyhlášena veřejná sbírka, do které se zapojila i Římskokatolická farnost Chlum u Třeboně. Zvláštní poděkování za pomoc při záchraně mobiliáře, péči o zasahující složky a celkovou vstřícnost při zvládání této mimořádné situace patří starostce městyse Jitce Bednářové a všem dalším zapojeným dobrovolníkům.

Během oprav bude nutné provést čištění a restaurování interiéru, stejně jako instalaci nových elektrorozvodů. Do doby dokončení oprav se bohoslužby v kostele Nanebevzetí Panny Marie nekonají. Věřící z chlumecké farnosti dočasně využívají pro své bohoslužby kostel sv. Marie Magdalény v nedaleké Majdaleně.

Příběh kostela Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu u Třeboně je tak příběhem víry, umění, ale i odolnosti a lidské solidarity tváří v tvář nepřízni osudu. Věříme, že se díky společnému úsilí podaří tento historický skvost opět v plné kráse obnovit.