První světová válka, zvaná také Velká válka, byla zlomovým bodem v historii, a to nejen na zemi, ale i ve vzduchu. Právě v tomto konfliktu se zrodilo moderní letectví a letadla se z kuriozit proměnila v klíčové bojové prostředky. Od jednoduchých konstrukcí až po sofistikované stíhačky a bombardéry - vzdušný prostor se stal novým bojištěm. Pojďme se podívat na nejzajímavější letouny, které formovaly podobu letecké války v letech 1914-1918.
Na počátku války byla letadla spíše pomocníky, využívanými především k průzkumu. Piloti a pozorovatelé se snažili zjistit pozice nepřítele a hlásit pohyby vojsk. Zbraně tehdy nebyly standardem - piloti stříleli z pistolí, házeli granáty nebo dokonce kameny. Situace se však rychle měnila. Zásadní zlom přišel s instalací kulometů a synchronizací střelby s otáčením vrtule, což umožnilo účinný vzdušný boj.
Francouzský letoun SPAD S.A byl jedním z prvních stíhaček, které se snažily o efektivní řešení zbraňového systému. Bohužel, jeho konstrukce nebyla bez problémů. Umístění kokpitu za motorem a příďové uspořádání vrtule znamenaly řadu nevýhod. Pilot seděl za motorem, což ztěžovalo jak údržbu, tak i samotný let. Vrtule se otáčela před pilotem, což snižovalo její účinnost a také snižovalo pocit bezpečí.
I přes tyto nedostatky se SPAD S.A dostal do služby a vyráběl se ve větším počtu. Ruské letectvo letouny i nadále využívalo, i s nově namalovanými rudými hvězdami, čímž si letadla našla uplatnění i za hranicemi Francie.
Německý dvoumotorový bombardér Gotha G.I byl unikátní svým designem, který se lišil od konvenčních letadel. Trup byl připevněn k hornímu křídlu, což osádce poskytovalo vynikající výhled a střelec měl otevřený prostor pro střelbu. Důležité bylo i uspořádání motorů, které bylo konstruováno tak, aby se minimalizovalo zkroucení letadla v případě vysazení jednoho z nich.
Nicméně i Gotha G.I měl své nevýhody. Problémem bylo nastupování a vystupování a také vyšší těžiště, kvůli kterému byl letoun náchylnější k převrácení na zemi. I přes tyto problémy byl Gotha G.I nasazen na západní i východní frontě a prokázal své schopnosti.
Salmson-Moineau S se od ostatních letounů odlišoval především hvězdicovým motorem umístěným kolmo k podélné ose letounu. Toto netradiční řešení vedlo ke složitému systému pohonu vrtulí, který byl náchylný k poruchám a vyžadoval náročnou údržbu. I přes tyto problémy se Salmson-Moineau S používal v průzkumných letkách, i když se těšil menší oblibě.
Letouny Salmson-Moineau S sloužily i v Rusku, ale ani tam se nesetkaly s velkým nadšením. Přesto se dva z nich dostaly do boje proti bílým v oblasti Uralu.
Italský konstruktér Gianni Caproni se proslavil svými třímotorovými bombardéry řady Ca. Tento typ letounu byl známý svým trojplošníkovým uspořádáním, které bylo v té době poměrně neobvyklé. Letouny Ca. se vyráběly ve Francii na základě licence a byly oblíbené pro svou robustnost a schopnost nést velké množství pum.
Varianta Ca. s třemi motory byla proslulá svým zvláštním designem, který se vyznačoval vysokým trupem a umístěním motorů na různých místech. Letouny Ca. se staly symbolem letecké síly a hrály významnou roli ve válce.
První světová válka byla svědkem dramatického vývoje v oblasti vojenského letectví. Stíhačky, jako například legendární Fokker Dr.I a britský Sopwith Camel, se staly synonymem pro vzdušný boj. Bombardéry, jako Caproni Ca., zase ukázaly potenciál strategického bombardování, i když jejich efektivita byla zpočátku omezená.
Letadla byla na začátku války především dřevěná a potažená plátnem, s minimální výzbrojí. Postupem času se však vývoj posunul kupředu, a stíhačky získaly výkonnější motory, lepší aerodynamiku a účinnější zbraně. Během války se letecké souboje staly běžnou součástí.
I přes velký význam měla protivzdušná obrana na počátku války velmi omezenou účinnost. Stíhači se staly legendami. A vzduch se stal novým bojištěm, kde se rozhodovaly osudy bitev i celé války.